Turistické hole bývají vnímány jako doplněk pro starší ročníky nebo pro někoho, kdo má potíže s koleny. Jenže realita je jinde. Na prudkém stoupání dokážou ušetřit výraznou část energie, kterou by jinak pohltily nohy, a při sestupu přebírají náraz, který by šel přímo do kloubů. Na rovinaté trase po lesní cestě jsou naopak zbytečná zátěž, kterou budete celý den přenášet v ruce nebo na batohu.

Rozhodující je charakter terénu a celková náročnost výletu. Pokud plánujete převýšení nad 500 metrů, kamenitý svah, mokré kořeny nebo několikahodinový pochod s těžkým batohem, hole se vyplatí vzít. Při odlehčené procházce po rovině kolem rybníka je klidně nechte doma. Stejně tak záleží na vašich kloubech a na tom, jestli máte tendenci k podvrtnutí kotníku. Pro někoho jsou hole jistota, pro jiného přítěž.

Samotný výběr hole ale nekončí u rozhodnutí, zda ji vzít. Zásadní je délka, protože špatně nastavená hůl ničí techniku a přináší bolesti zad a ramen. Obecně platí, že při držení hole by loket měl svírat přibližně pravý úhel a rukojeť by měla být v úrovni pasu. Pro sestup hole prodlužte, pro stoupání zkraťte. Pokud si nejste jistí, jak přesně délku nastavit podle své výšky a typu aktivity, pomůže vám výběr turistických holí podle délky, kde najdete přehledné tabulky i rady k materiálu.

Materiál hraje druhou roli. Hliník je odolnější proti nárazu a vhodný do skal, karbon je lehčí a lépe tlumí vibrace, ale při pádu se může zlomit. Teleskopické hole nabízejí nastavitelnou délku a snadno je schováte do batohu, pevné jsou zase lehčí a tužší. Ať už zvolíte cokoli, vyzkoušejte hole na kratší trase, než vyrazíte na vícedenní trek. Tělo si na nový způsob chůze musí zvyknout a nesprávný návyk se pak mění jen těžko.